Milešovka

Milešovka je symbolem Českého středohoří. Jakožto nejvyšší bod relativně nízkého Českého středohoří  poskytuje ničím nelimitovaný rozhled na všechny strany. Říká se, že v dobách cca před 100 lety, kdy byl ještě čistý vzduch,  byla z Milešovky vidět  Šumava a s dalekohledem i Alpy. Ocitoval bych zde ještě jednou text z pohlednice z r. 1899,  uvedený v části o středohoří. " „Chcete-li slečno spatřiti půl Království Českého, přijďte na Milešovku. Stoupání je sice velmi obtížné a trvá jeden a půl hodiny, dobře zásobená restaurace vše napraví“.

I když dnes se o výhledu na Šumavu a Alpy jenom vypráví, za slušné viditelnosti je vidět Praha či Ještěd.  Zmiňovaná restaurace byla na Milešovce již od cca poloviny 19. stoeletí. V roce 1820 zde byla vybudována turistická chata a v ní později restaurace. Na počátku 20 století ( 1905 ) byla  na Milešovce vybudována meteorologická observatoř na základě rozhornutí teplického  Gebirgsvereinu. Za druhé světové války byl vrchol Milešovky  využíván německou armádou, po komunistickém převratu byla používána  československou armádou a turistická zařízení zde byla zdevastována. V roce 1969 byla restaurace zavřena.  Po roce 1990 je zde opět v provozu restaurace. Věž na observatoři je již přístupná a používána jako rozhledna. Nejnáročnější je výstup z Milešova, nejpohodlnější pak z Černčic. Vesnice kolem Milešovky, hlavně pak na její severní straně,  byly osídleny v 19 a 20 století  převážně  německým obyvatelstvem. Do  nedávné doby byly  dost zpustošené. Dnes díky chalupářům opět získaly přívětivý vzhled. Ještě po druhé světové válce zde byly převážně sady. Dodnes je možné vidět při výstupu z Černčic zbytky těchto sadů s velmi starými torzy hrušní či jabloní.

Asi nejhezčí fotografie Milešovky jsou z Ostrého, kdy vyniká její mohutnost. Pokud je České středohoří fotografováno jako panorama, téměř vždy je Milkešovka dominantní. Zmiňoval  jsem se o tom, že z Milešovky je občas vidět i Praha, obráceně to díky velikosti Milešovky  až tak vzácné není. Milešovka je vidět z Prahy z oken výškových domů či přilehlých vyvýšenin  (  na př. Ládví či z Ruzině )